Správa CHKO Broumovsko >> Ochrana přírody

Ochrana přírody

 Vymezení, ochranné podmínky a zonace



Vymezení hranic a poloha

CHKO Broumovsko zaujímá plochu 410 km2 ve východních Čechách v Královéhradeckém kraji v Broumovském výběžku. Zahrnuje část bývalého náchodského okresu a východní okraj bývalého okresu Trutnov.

Nejsevernější bod území (50°40´19" s.š., 16°14´13" v.d.) leží na hřbetu u kóty 781 m n. m., 3 km severně od obce Vižňov. Nejjižnější bod (50°27´52" s.š., 16°14´43" v.d.) nalezneme na svahu údolí, 1,5 km jihovýchodně od obce Žďárky. Nejzápadnější bod (50°33´34" s.š., 16°02´25" v.d.) se nachází ve svahu v lese 3 km severozápadně od obce malé Svatoňovice. Nejvýchonější bod (50°34´49" s.š., 16°26´48" v.d.) leží na hřbetu 1,5 km jihovýchodně od kóty Homole (648,6 m n. m.).

Severní, východní a jihovýchodní hranici tvoří státní hranice s Polskem. Vnitrostátní hranice vede od obce Žďárky přes Hronov a Zbečník k Hornímu Kostelci a dále po tzv. Panské cestě přes Odolov pod Žaltman, odkud pokračuje kolem Radvanic až ke státní hranici u Chvalče. V úseku Žďárky - Horní Kostelec - Paseka je totožná s okrajem vnitrosudetské pánve, která CHKO vyplňuje.

Orientační mapa CHKO Broumovsko


Ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí - CHKO

Slova zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definují chráněnou krajinnou oblast jako rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených lesních a trvalých travních porostů, 
s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Chráněné krajinné oblasti jsou tedy území se zachovalou přírodou, ale zároveň historicky osídlená. Člověk a příroda tu hledaly po staletí rovnováhu a jejich vzájemným působením se vyvinula ekologicky a esteticky cenná harmonická kulturní krajina. V chráněných krajinných oblastech ČR můžeme nalézt lesnaté horské hřbety, pískovcová území se skalním reliéfem, pánve se soustavami rybníků, lučinaté podhorské krajiny, přirozeně meandrující řeky nebo krasové oblasti s tajemným podzemím. Celková rozloha těchto velkoplošných chráněných území je 10 274 km2 a pokrývá 13% území ČR.

Hlavním posláním CHKO je uchování a obnova základních přírodních hodnot a charakteristického krajinného rázu ekologicky vhodným hospodářským využíváním. Právě chráněné krajinné oblasti mohou sloužit jako modelová území pro hledání forem trvale udržitelného soužití člověka s přírodou.

CHKO Broumovsko je v celostátním kontextu chráněných krajinných oblastí jedinečná svou geologickou stavbou a typickým reliéfem, rozsáhlými skalními městy a svérázným urbanismem a lidovou architekturou uchovanou v krajině, která byla po staletí citlivě obhospodařována. Tato „barokní kulturní krajina“ má v rámci ČR jedinečný krajinný ráz.

Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí   (§ 26 zákona č. 114/1992 Sb.)

Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

  • zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
  • tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
  • vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní
    a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu
  • povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů
  • používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti
  • stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály
  • pořádat automobilové a motocyklové soutěže
  • provádět chemický posyp cest
  • měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti

Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

  • umisťovat a povolovat nové stavby
  • povolovat a měnit využití území
  • měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast
  • hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady
  • těžit nerosty a humolity

Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

  • hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu
  • zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice
  • pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody

Ochranné podmínky maloplošných zvláště chráněných území - MZCHÚ

Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací - NPR   (§ 29 zákona č. 114/1992 Sb.)

Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno

  • hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy
  • povolovat a umisťovat stavby
  • těžit nerosty a humolity
  • vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků
  • povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů
  • provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
  • zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti
  • vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu
  • sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30 zákona č. 114/1992 Sb.
  • tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody
  • měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace

Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích - PR   (§ 34 zákona č. 114/1992 Sb.)

Na celém území přírodních rezervací je zakázáno

  • hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch
  • používat biocidy
  • povolovat a umisťovat nové stavby
  • povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů
  • sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů
  • měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace

Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace.

Ochranná pásma zvláště chráněných území   (§ 37 zákona č. 114/1992 Sb.)

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.

Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku 
a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.


Zónování CHKO Broumovsko

Území chráněných krajinných oblastí se člení do tří nebo čtyř zón. Zóny slouží k bližšímu určení způsobu ochrany přírody 
a tedy i odpovídajícímu omezení hospodářského využívání. První zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní předpis, kterým se příslušná CHKO vyhlašuje Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zonace CHKO Broumovsko je součástí Vyhlášky o zřízení CHKO č. 157/91 Sb. Podle ní se území CHKO člení do čtyř zón.

  • Zastoupení zón v CHKO Broumovsko
    Zóna Platná zonace (%) Návrh (%)
    I. 8,5 10,5
    II. 14 21,5
    III. 61,5 64
    IV. 16 4
  • První zóna (přírodní, jádrová) o rozloze 35 km2 zahrnuje nejcennější přírodní a přírodě blízké ekosystémy skalních oblastí (chráněné většinou ještě formou maloplošného zvláště chráněného území - národní přírodní rezervace, přírodní rezervace
    a přírodní památky)  lesní porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou a některé lokality druhově bohatých luk a mokřin . Pokrývá 8,5 % území. Veškerá činnost v I. zóně musí být podle zákona podřízena přísnému ochrannému režimu, je tu např. zakázána výstavba, změna vodního režimu, těžba nerostů aj. (viz § 26 zákona o ochraně přírody a krajiny). Území prvních zón zahrnuje nejcennější části území, zejména oblasti maloplošných chráněných území (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Ostaš, Kočičí skály, Křížový vrch a Borek) a další drobnější fragmenty přirozených společenstev v částech lesa s dochovanou přírodě blízkou druhovou skladbou (Lachovská Hejda, Dlouhý a Rohový vrch v Adršpachu, Pušvíza), popř. nejvýznamnější luční lokality s výskytem zvláště chráněných druhů (mokřadní louky v Řeřišném aj.).
  • Druhá zóna (přírodě blízká ochranná) o rozloze 57,4 km2 slouží jako ochranná zóna eliminující negativní vlivy okolního území na zónu první. Rozlohou tvoří 14 % území CHKO Broumovsko. Plocha II. zóny je tvořena převážně přírodě blízkými lesními společenstvy a vícedruhovými loukami, v současné době o výměře přibližně 270 ha. Ve II. zóně je zakázáno hospodařit způsobem vyžadujícím intenzívní technologie, které by mohly způsobit nevratné změny v biologické rozmanitosti a funkci ekosystémů a nebo nevratně poškozovat půdní povrch , používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy. Dále je zakázáno zavádět intenzívní chovy zvěře (např. obory, farmové chovy a bažantnice) a pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem Správy CHKO. Druhá zóna je vymezena jednak jako „nárazníkové území“ v okolí prvních zón (úpatí Broumovských stěn, masív Ostaše), popř. tam, kde se dochovaly souvislejší celky lesa s vyšším zastoupením dřevin přirozené druhové skladby v územích s dalšími geomorfologickými jevy (Javoří hory, Machovský Bor, Kozínek, Stárkovské stráně, Maršovské údolí, Adršpašská Hejda, Vernéřovická stráň apod.).
  • Třetí zóna (kulturně - krajinná) je tvořena převážně monokulturními lesy a mozaikou luk, pastvin a polí s bohatou mimolesní zelení, s rozptýlenou zástavbou a malými sídly. III. zóna o rozloze 252 km2 zaujímá 61,5 % území CHKO Broumovsko a nemá podle zákona žádné zvláštní ochranné podmínky (platí v ní základní ochranné podmínky pro CHKO). Třetí zóna zahrnuje zbylé části harmonicky utvářeného území včetně obcí a orné půdy. Jedná se často o území s významnými krajinářskými hodnotami, které však, až na malé enklávy, není tolik významné z hlediska zachování biodiverzity a zvláště chráněných druhů. Jedná se zejména o zbývající části Polické vrchoviny a hřeben Jestřebích hor.
  • IV. zóna o rozloze 65,6 km2 zaujímá 16 % území CHKO Broumovsko a tvoří ji souvisle zastavěná území měst a intenzívně obdělávaná orná půda v okolí Broumova. Do čtvrté zóny CHKO Broumovsko byla zahrnuta území člověkem nejvíce pozměněná, kde jsou přírodní poměry zásadně negativně ovlivněny, zejména zástavbou a intenzivním zemědělstvím.
    Jedná se o velké souvislé bloky zemědělské půdy v Broumovské kotlině a aglomeraci města Broumova. I toto území je však z velké části významné z hlediska dochování tradičního krajinného rázu – unikátní skupina broumovských barokních kostelů,
    tradiční zástavba v obcích - broumovské zděné statky (např. vesnická památková rezervace v obci Křinice apod.).

Výhledově je počítáno s úpravou této prvotní zonace dané Vyhláškou o zřízení CHKO tak, aby byly více zohledněny jednak významné krajinářské hodnoty území, nově zjištěné lokality s vysokými přírodovědnými hodnotami, ale na druhou stranu 
i umožněn administrativně jednodušší rozvoj měst a obcí.

Více informací o cílech v ochraně přírody a v péči o jednotlivé zóny  najdete v  kapitole 3.1.2. Plánu péče o CHKO.

Mapa zonace CHKO Broumovsko byla schválena vyhláškou MŽP ČR č. 157/1991 Sb..

Správa CHKO Broumovsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt