Vodopis

Průměrná roční teplota oblasti je 5 - 6 stupňů C, srážky dosahují 650 – 850 mm, ve skalních městech a nejvyšších polohách až 900 mm. Tyto klimatické poměry spolu s reliéfem jsou hlavními činitely ovlivňujícími vodní režim. Přirozený hydrologický režim CHKO však neznáme, neboť je výrazně ovlivněn čerpáním povrchových i podzemních vod a byl pouze simulován ve studii „Optimalizace…“ (více kap. 2.2.9. Plánu péče o CHKO Broumovsko). Oběh vody je nejrychlejší na povrchu. Je potvrzeno, že podzemní vody jsou v horninovém prostředí zadržovány až 5000 let.

Vodnatost oblasti je v průměru vyšší než v přísušku sedmdesátých a osmdesátých let. Sezónní vysychání horních přítoků Metuje však trvá. Je způsobeno nešetrným způsobem zemědělského hospodaření a sérií opatření v minulosti, která vedla k odvodnění krajiny vlivem budování velkého počtu melioračních systémů (polovina výměry orné půdy v CHKO byla odvodněna), napřímení toků, ohrázování a stabilizace jejich koryt i vlivem nešetrného zemědělského hospodaření - existencí příliš velkých lánů, používáním těžké techniky, která vede ke zhutňování půd, a v neposlední řadě odběry podzemních vod.

Vodních ploch je na Broumovsku málo. Plocha rybníků zaujímá 23,5 ha (0,05% CHKO), ostatní vodní plochy 265 ha (0,6%). Celkově stojaté vody pokrývají 288,5 ha (což je pouze cca 0,7% z rozlohy CHKO). Plochy, které rychle odvádějí vodu či způsobují rychlý odpar (zejména zastavěná území ), zaujímají 2301,7 ha, což je 5,6% rozlohy CHKO. Orná půda (dříve výrazný rezervoár vody, dnes však utužená těžkými mechanismy a s nízkým podílem organické hmoty ) zaujímá 17 645,8 ha (43% CHKO), louky 9003,8 ha (22% CHKO), pastviny 2658 ha (6% CHKO). Lesy jako nejvýznamnější zásobárna vod zaujímají 15 557,9 (cca 38% CHKO). Plocha mokřadů je nezjištěna, rozhodně je však na historickém minimu.

CHKO náleží převážně do povodí řek Metuje a Stěnavy. Jejich rozvodí tvoří výrazný orografický přčeděl - hřeben Broumovských a Mirošovských stěn a je zároveň hlavním evropským rozvodím mezi úmořími Baltského a Severního moře.

CHKO Broumovsko odvodňují dvě řeky – Metuje a Stěnava. Metuje pramení v lokalitě Kalousy poblíž Horního Adršpachu. Protéká Adršpašskými skalami a úzkým údolím Polickou křídovou pánví k jihu. Stěnava pramení v Polsku nedaleko hranice s ČR v Kamenných horách a protéká Broumovskou kotlinou do Kladska. Povodí obou řek i jejich odtokové poměry se značně odlišují. Metuje protéká pískovcovým územím Polické křídové tabule s členitějším reliéfem a vyšším podílem lesních porostů, Stěnava plochou pahorkatinou Broumovské kotliny po nepropustném podloží permu a zemědělskou krajinou. Proto i chod velkých vod a povodňových vln se značně liší i při stejných srážkách nebo současném prudkém zimním tání. Metuje má podstatně větší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází při povodních k velkým škodám, zatímco na Stěnavě a jejích přítocích je nástup povodňových vln rychlý i strmý a působí značné škody v obcích a městech.

Vzhledem k nemalé intenzitě přeměny krajiny člověkem a narušení přirozeného vodního režimu krajiny existuje v CHKO značná potřeba revitalizace říčních systémů.

Povodí Stěnavy
Významnější levobřežní přítoky: potok Starostínský (pramení v Polsku), Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý. Významnější pravobřežní přítoky: potok Vernéřovický, Jetřichovský, Křinický, Martínkovický a Božanovský.

Povodí Metuje a Polická pánev
Významnější levobřežní přítoky Metuje: potok Zdoňovský, Bohdašínský, Dunajka, Ledhuje a Židovka (mající charakter říčky).
Významnější pravobřežní přítoky Metuje: Skalní potok, Vlásenka (charakter říčky), Dřevíč (říčka), Rokytník.

 

 

 

Správa CHKO Broumovsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt