Speleologie

Pseudokrasové jevy se vyskytují ve všech třech geologicky i morfologicky odlišných částech území CHKO Broumovsko. O pseudokrasový reliéf se však jedná jen v Polické vrchovině, v centrální části CHKO, tvořené křídovými horninami. Především na kvádrových pískovcích tu vznikl na původně souvislé rozsáhlé morfostruktuře v místech největšího a nejhustšího tektonického narušení a za dlouhodobého působení četných geomorfologických procesů pestrý a dynamický pseudokrasový reliéf. 

Za působení různých forem zvětrávání, rozvolňování a erozí pískovců podél svislých puklin i vrstevních spár, svahovými pohyby i akumulací zvětralin byl pískovcový masív destruován do velice pestré škály makro-, mezo- a mikroforem pseudokrasových jevů, které pro pískovcové terény uvádí pseudokrasová typizace.

Pseudokrasové podzemní jevy, jeskyně a propasti patří k poměrně běžným tvarům pískovcového reliéfu i naúzemí CHKO. Jsou rozděleny do šesti skupin na jeskyně puklinové, jeskyně vrstevní, jeskynní výklenky, jeskyně rozsedlinové, jeskyně suťové a jeskyně kombinované. Vyskytují se jak v "čistých" typech, tak v jejich kombinacích. Některé jeskyně a propasti byly známy již z dřívějšího období (k některým se vážou i lidové pověsti), větší část ze současné evidence jeskyní je však výsledkem intenzivních a mnohdy náročných speleologických výzkumů.

Za první etapu speleologického výzkumu z let 1970-1980 lze pokládat první odborné geomorfologické studie skalních terénů Broumovské vrchoviny zaměřené jak na povrchové, tak na podzemní pseudokrasové jevy, kdy se zdejším terénům věnoval RNDr. Jan Vítek jako řešitel studie pro MK ČSR a SÚPPOP Praha "Genetické podmínky a základní dokumentace pseudokrasových jevů" jako součást státního výzkumného úkolu "Výzkum a hodnocení krasových a pseudokrasových jevů Sudetské soustavy a návrh na jejich využití a ochranu". Cílem studie ještě nebyla registrace (evidence) a topografie (dokumentace) všech zjištěných útvarů, ale pokus o typizaci, morfologickou charakteristiku a vysvětlení geneze významnějších pseudokrasových makro-, mezo- a mikroforem. Výsledkem tohoto víceletého studia byla publikace "Pseudokrasové tvary v kvádrových pískovcích severovýchodních Čech", která vyšla v Rozpravách ČSAV (Vítek J. 1979). Autorem publikace již také bylo použito dílčích terénních poznatků, které o pseudokrasových formách a jevech na Broumovsku získala místní skupina krasové turistiky TJ Slovan Broumov.

Za II. etapu speleologického výzkumu v CHKO lze považovat léta následující po roce 1980 do současnosti. Mezníkem se stalo ustavení základní organizace České speleologické společnosti 5 - 03 Broumov, sestavené z aktivních členů dosavadního oddílu krasové turistiky. Důležitou podpůrnou podmínkou pro efektivní speleologickou činnost od této doby bylo organizační a metodické zázemí v ČSS a rovněž udělení výjimky pro speleologickou činnost v oblasti Broumovské vrchoviny od orgánů státní ochrany přírody.

Speleologické práce v ZO ČSS pak již probíhaly systematicky dle každoročních plánů činnosti. - ZO ČSS 5 - 03 Broumov jako jediná v této oblasti se téměř výhradně věnovala problematice pseudokrasu pískovcového reliéfu při působnosti v terénech Broumovské vrchoviny, zhruba v hranicích dnešní CHKO. Terénní práce jsou dodnes děleny do tří samostatných náplní a rozdílných aktivit:

1) výzkumné akce za účelem detailního poznání jednotlivých částí rozsáhlých skalních oblastí a vyhotovení evidence pseudokrasových jeskyní i dalších významných prvků pseudokrasových jevů povrchové modelace, 2) měřické práce a dokumentační práce v podzemních lokalitách i dokumentace významných jevů povrchové pseudokrasové modelace, 3) specializované speleologické programy a studie, z nichž k nejdůležitějším patří problematika kořenových tvarů (jeskynní formy mykorrhizy) a další biospeleologické výzkumné práce, mikroklimatické studie, studie výplní pseudokrasových jeskyní 
a geotechnické aktivity.

Od roku 1980 jsou postupně všechny části rozlehlých skalních oblastí podrobovány systematickému základnímu speleologickému výzkumu a následné speleologické a geomorfologické dokumentaci. Pro rozlehlost terénů a některé technicko-organizační problémy základní výzkum není dokončen, do současné doby však již eviduje celkem 116 jeskyní a propastí včetně těch, které svojí délkou či převýšením jsou v popředí celostátního registru pseudokrasových jeskyní ČR.

 

OBLAST 1980 1997 PŘÍRUSTEK
1) Adršpašsko-teplické skály 18 36 18
2) Ostaš, Kočičí skály a Hejda 9 52 43
3) Broumovské stěny 5 26 21
4) Stolové hory - česká část - 1 2
celkem 32 116 84


Souběžně postupují i dokumentační práce ve všech částech pískovcových terénů a je předpoklad, že nejdříve bude uzavřena komplexní dokumentace pseudokrasových jevů včetně jeskyní v oblasti Ostaš - Hejda - Kočičí skály. Tento materiál by se měl stát modelovým pro komplexní dokumentaci dalších částí skalních oblastí v CHKO. Dokumentace jeskyní je prováděna v měřítku 1 : 50, v potřebných detailech i v měřítku 1 : 20, dokumentace povrchových jevů i v měřítku 1 : 100.

Velmi významných výsledků dosáhlo studium tzv. kořenových tvarů (jeskynní forma mykorrhizy), prvně objevených v Teplických skalách (j. Kořenka). Pokračující výzkum pak prověřil výskyt tohoto jevu i v dalších pseudokrasových jeskyních či pod zastíněnými skalními převisy (v CHKO 16 lokalit). Za spolupráce s odborníky (především prof. J. Jeníka) bylo zjištěno, že se jedná o velmi ojedinělý a citlivý fenomén, který pak byl vzácně nacházen i v dalších pískovcových oblastech s vyšším objemem atmosférických srážek. ZO ČSS 5 - 03 Broumov organizačně a metodicky vede tuto biospeleologickou problematiku v mezinárodní spolupráci s cílem dosáhnout poznání všech přírodních podmínek pro existenci jevu a pro stanovení podmínek k ochraně tohoto jevu na všech lokalitách jeho výskytu.

Zdejší speleologický výzkum umožnil a také se aktivně přičinil (ve spolupráci s řadou odborníků) o řadu biologických výzkumů a studií : výzkum drobných savců, arachnologický výzkum, výzkum půdní fauny, bryologický výzkum ad. - ty vedly i k objevu existence vzácných druhů bezobratlých živočichů (glaciální relikty). Speleologové se také zasadili o prokopání sondy v humolitu ve Vlčí rokli, která se stane významným geochronologickým bodem pro stanovení vývoje květeny i klimatu v průběhu celého holocénu severovýchodní části Čech (mladší dryas - recent), budou-li získány prostředky na úhradu potřebných analýz.
 

Zahájeno bylo rovněž i sledování mikroklimatu a dynamiky jeskynního ovzduší, jednak jednorázově jako součást dokumentace každé z pseudokrasových jeskyní nebo v rámci sledování vybraných lokalit kořenových tvarů. Významných a zatím ojedinělých výsledků bylo dosaženo při tzv. "mikroklimatických řezech", kdy v trvání 24 + 1 hod., za radiačního počasí (s max. 0,2 krytí oblohy oblačností) bylo při frekvenci 1 hod. prováděno měření mikroklimatických hodnot na povrchu i v systému jeskyně Pod Luciferem v Broumovských stěnách. Místní speleologové se také významně podíleli při zřizování jednotlivých prvků zařízení na tzv. Geolaboratoři Ostaš i spojovací geodetické síti Ostaš - Szczeliniec, kterou jsou monitorovací práce prováděné v území CHKO Broumovsko napojeny na obdobné aktivity řešené v území sousedního NP Góry Stolowe v Polsku.

Dosavadní výsledky speleologických aktivit v CHKO se staly podkladem pro řadu pracovních setkání řešitelů pseudokrasové problematiky, na území CHKO proběhla řada seminářů řešících i jednotlivosti problematiky pseudokrasu a jeho vazeb k dalším přírodním složkám, často s mezinárodní účastí. Pravidelně jsou výsledky speleologických aktivit z území CHKO Broumovsko prezentovány při mezinárodních sympoziích o pseudokrasu (v letech 1982, 1985, 1994 a 1996).

Speleologické aktivity jsou nedílnou součástí základního výzkumu přírodního prostředí, v případě terénů CHKO Broumovsko zvláště pro rozsáhlost pseudokrasového reliéfu a jeho rozmanitost i pro šíři přírodovědných problematik, které zde k úspěšnému zvládnutí vazbu na speleologii vyžadují.

Správa CHKO Broumovsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt