Půdní poměry

Území CHKO Broumovsko pokrývají v nižších polohách ilimerizované půdy podzolové, ve výše položených chladnějších oblastech podzoly a zejména hnědé půdy, které jsou plošně nejvíce zastoupeným půdním typem. V některých místech se však díky extrémnímu reliéfu nebo ovlivnění stanoviště vodou vyvinuly půdy intrazonální. 
Podél potoků a řek tak vznikly nivní a lužní hydromorfní půdy, v oblastech prameništních nebo jinak zamokřených pak pseudogleje a gleje, výjimečně i rašeliny. V extrémních podmínkách kvádrových pískovců, tedy skalních měst a balvanitých sutí, je pedologický vývoj velmi mladý. Půdní druh lze většinou označit jako litozem neboli půdu nevyvinutou, tvořenou jen vrstvou mělkého humusovitého horizontu na půdotvorném substrátu (skále). Na kamenitých a balvanitých sutích jsou takové půdy pojmenovávány též jako ranker. Na některých místech v roklích mezi skalami dochází k hromadění rašeliny, jejíž nejhlubší vrstvy se dle palynologických rozborů usadily již v dobách poledových (preboreál a boreál).

Zrnitostní složení půd neboli půdní druh je do značné míry určováno půdotvorným substrátem. V oblasti Broumovské pánve vznikly zvětráváním permokarbonských sedimentů půdy hlinité, při okrajích pánve s vyšším podílem písčité nebo štěrkovité frakce. V Javořích horách vytvořených paleovulkanity se setkáváme i s čistě kamenitými substráty a suťovými poli. Písčito-hlinité půdy na limnickém permokarbonu se nacházejí též v kotlině Chvalče a Radvanic a táhnou se podél Jestřebích hor jihovýchodním směrem údolím Dřevíče až k Hronovu a Žďárkám. V Polické vrchovině se na křídových opukách a spongilitických prachovcích nacházejí půdy písčito-hlinité, hlinité i jílovito-hlinité, většinou s vyšším podílem skeletu. Čela kuest budovaných spongilitickými prachovci pokrývají hlinito-kamenité půdy, místy pod skalními výchozy pak čistě kamenité suti. Na podloží kvádrových pískovců leží balvanité a blokové svahoviny. V písčitém substrátu jsou zde zabořeny jednotlivé balvany, vytvářející místy skupiny až kamenná moře.

Velmi významným půdotvorným faktorem je faktor biologický. Během holocénu vznikaly půdy pod vlivem lesní vegetace. 
Původní lesní půdy však byly na velké části území změněny během posledního tisíciletí lidskou činností, zejména zemědělskou kultivací. Současné využití půdního fondu uvádí tab. č.1.


Tabulka č.1 - Zastoupení jednotlivých kultur na území CHKO Broumovsko v %

DRUH PLOCHA (%)
Zahrady 1,6
Intenzívní ovocné sady 0,2
Orná půda 34,0
Louky 12,6
Pastviny 4,8
Lesy 40,2
Rybníky a ostatní vodní plochy 0,4
Zastavěné plochy 1,0
Ostatní plochy 5,2


Z hlediska ochrany zemědělského a lesního půdního fondu je největším problémem vodní eroze. Hodnoty potenciální vodní eroze jsou vyšší v oblasti Polické pánve (1 až 5 mm/rok), nižší v oblasti Broumovské kotliny (0,1 až 1 mm/rok), kde je však kvůli většímu zornění území absolutní hodnota erozního smyvu přibližně stejná nebo dokonce vyšší. Na celém území se setkáváme s projevy plošné a rýžkové eroze. Významnější jevy stržové eroze byly v poslední době zaznamenány v obci Česká Metuje a ve Velké Vsi u Broumova. Pozitivem posledních let je zavádění zatravněných pásů vedených po vrstevnici (Vlásenka, Bohdašín) a také celoplošné zatravňování orné půdy v rámci útlumu zemědělského hospodaření v ČR. S vodní erozí souvisejí též půdní sesuvy. Nejvíce půdních sesuvů bylo přírodovědeckými průzkumy nalezeno na Broumovsku, většinou se však jedná o sesuvy historické, dnes již zazeměné. Po extrémních srážkách v létě 1997 došlo na několika místech k tzv. svahovému slézání z důvodu plného nasycení půdy a vzniku aktivních smykových ploch na rozhraní spodní části půdního profilu a matečného podloží.

Obrázek 1. - Potenciální ohrožení vodní erozí v CHKO dle katastrálních území, Zdroj VUMOP Praha

Správa CHKO Broumovsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt