Paleontologie

Celá oblast CHKO Broumovsko je z geologického hlediska součástí vnitrosudetské pánve. Tato jezerní pánev vznikla jako mezihorská deprese ve spodním karbonu a její vývoj pokračoval po celé období mladších prvohor až do triasu. V pánvi došlo za období její existence několika stovek miliónů let k četným změnám konfigurace krajiny, k posunu sedimentačního prostředí i k velice aktivní vulkanické činnosti.

Jezero bylo osídleno živočichy mnoha skupin a příbřežní močálovité oblasti byly porostlé bujným rostlinstvem. Zatímco usazeniny karbonu jsou vyvinuty již mimo území CHKO, v Broumovské kotlině jsou rozšířeny zejména vrstvy permského stáří a jejich bohatý obsah rostlinných a živočišných fosílií patří k nejcennějším paleontologickým nálezům v České republice. Život v permském jezeře můžeme rekonstruovat z rozmanitých nálezů především z vápenců, které se těžily v okolí Broumova. V bezprostředním okolí jezera se nacházejí zbytky kapradiny Pecopteris cyathea, kapraďosemenné rostliny Sphenopteris germanica a zejména pak velké listové vějíře druhu Autunia conferta v tmavém otovickém vápenci. Z karbonu přecházejí do permu i stromovité plavuně Sigillaria brardi. Velkého rozvoje v tomto období dosahují jehličnany. Celé kusy větví nebo pouze drobné úlomky druhu Walchia piniformis tvoří důležité polohy zejména v jílovcích v okolí Otovic a Olivětína. Největší světovou proslulost nalezištím permského stáří na Broumovsku však získaly objevy fauny. První ryba z Ruprechtic byla popsána již v roce 1843 věhlasným paleontologem Agassizem Paprskoploutvé ryby rodu Paramblypterus jsou nejhojnějšími nálezy ve vápencích v Ruprechticích, Olivětíně i Otovicích. Jsou to drobné rybky obvykle zavalitého tvaru těla, 12-15 cm dlouhé, výjimečně dosahují délky 25 cm. Mají nesouměrnou, heterocerkní, . ploutev a tělo je kryto poměrně silnými lesklými obdélníkovými nebo kosočtverečnými šupinami, které jsou pomocí výběžků ještě vzájemně kloubeny. Kryt šupin byl tak pevný, že částečně chránil tyto ryby i před jejich nejčastějším nepřítelem, sladkovodním žralokem druhu Xenacanthus decheni. Tito žraloci dosahovali až metrové délky, měli chrupavčitou kostru a tlamu vyzbrojenou četnými trojhrotými zuby. Jejich štíhlé tělo lemovala po celé délce hřbetu hřbetní ploutev a těsně za hlavou měli silný týlní trn s pilovitým okrajem.

Další významnou skupinou obratlovců byli obojživelníci. V ruprechtickém vápenci se setkáváme s drobnými obojživelníky rodu Apateon, kteří dorůstali délky nanejvýš osm centimetrů. Poněkud větší byli vývojově pokročilí ocasatí obojživelníci druhu Discosauriscus pulcherimus. Ve stejných vrstvách se vyskytují i robustní druhy Onchiodon labyrinhicus a Cheliderpeton vranyi. Cheliderpeton byl až 120 cm dlouhý a jeho lebka byla kryta silnými kostmi spojenými vzájemně v pevný kryt.

Jezerní prostředí bylo velice vhodné i pro malé bezobratlé živočichy. Drobné schránky skořepatců, škeblovek a mlžů se vyskytují ve vápencích v blízkém okolí Broumova. Křídové usazeniny v CHKO Broumovsko náleží k hejšovinské oblasti české křídové pánve. Ta je charakterizována hrubozrnnými kvádrovými pískovci středního turonu, jež v Polické pánvi a v oblasti Gór Stolowych vytvářejí známá skalní města. Zdejší křídové usazeniny vytvářejí neobyčejně velké množství nejrůznějších geomorfologických tvarů a kromě nich poskytují křídové usazeniny velmi bohaté nálezy zkamenělin.

Křídové moře se dostalo do oblasti Broumovska, které tehdy bylo souší, na rozhraní spodního a svrchního cenomanu a vydrželo zde až do konce středního turonu, tedy asi 20-25 milionů let. Moře bylo mělké, bohaté živinami a žilo v něm velké množství různých živočichů. Do konce cenomanu se v moři ukládaly hrubozrnné pískovce. O blízkosti pobřeží svědčí i to, že se v nich vytvořil i šedozelený nerost - glaukonit. Postup moře na pevninu je místy dokumentován vznikem slepencových poloh. Na konci svrchního cenomanu se moře prohloubilo a v usazeninách se objevil i jílovitý materiál. Usazeniny mořského cenomanu, které označujeme jako korycanské souvrství, vystupují po okrajích Polické pánve v úzkých pruzích. Ve všech výchozech nacházíme bohatá společenstva zkamenělých živočichů. Převažují velké formy mlžů, které se podobají dnešním hřebenatkám a ústřicím - Pecten (Aequipecten) asper, Chlamys elongaus, Neithea aequicostata, Neithea quinquecostata, Neithea phaseola a Ostrea (Alectryonia) carinata. Charakteristickými jsou také oválné až kapkovité misky s drobnými příčnými valy druhu Inoceramus pictus. Mlži žili volně na mořském dnu pomalu se prohlubujícího moře. Dnes je nacházíme hlavně v lomech u Libné a výchozech pískovců u Stárkova, Machova, Horního a Dolního Dřevíče či na známé Mušlové cestě.

V dalším období - ve spodním turonu - se zdejší moře prohloubilo. Nastalo usazování jemnozrnnějších pískovců s glaukonitem a jílovitou příměsí, moře bylo při dnu kalnější. Dřívější bohatost fauny se ztratila. V kalném prostředí se dobře žilo velkým mlžům druhů Inoceramus labiatus a Inoceramus hercynicus, jejichž oválné schránky se místy vyskytují ve velkých množstvích (např. u Horního Adršpachu nebo Libné). U Vápenky se spolu s nimi vyskytují podlouhlá doutníkovitě vyhlížející rostra hlavonožce Actinocamax (Praeactinocamax) plenus. Koncem spodního turonu se ve zdejším moři objevily kolonie mořských hub, jejichž křemité jehlice daly charakter nejmladším usazeninám spodního turonu - spongilitickým slínovcům.

Přechod do středního turonu znamenal určité změlčení zdejšího moře. Okraj moře se přiblížil k Broumovských stěnám, kde se usazovaly hrubozrnné pískovce. Směrem do středu pánve si moře zachovávalo hloubku, ve které se usazovaly jemnozrnnější, vápencem bohaté usazeniny. Moře bylo opět bohaté na živiny a fauna znovu bohatá. Objevilo se množství nových druhů, z nichž mnohé byly aktivními plavci. Patří mezi ně např. hlavonožci amoniti Lewesiceras peramplum nebo loděnky Eutrephoceras sublaevigatus a Nautilus galea. Jejich velké i malé v ploché spirále vinuté schránky se nacházejí velmi často. Provázejí je schránky mlžů hřebenatek druhů Lima canalifera, Spondylus spinosus nebo Pecten pulchelus a malé i velké vejčité schránky mlžů Inoceramus lamarcki ex. gr. Hojně se nacházejí i plži vysoce vyvinutých ulit druhu Turritella multistriata či plochých ulit druhu Leptomaria linearis či dravých druhů Gyrodes gentii a Natica bohemica. Doprovázejí je schránky dalších druhů plžů a mlžů i dalších živočichů - ramenonožců, kroužkovců, ježovek, korálů a mořských hub. Vzácněji se nacházejí i šupiny ryb a žraločí zuby.

Ve druhé polovině středního turonu se moře opět stalo mělčím. Usazovaly se hrubozrnné pískovce s kaolinickou příměsí, které později daly vznik známým skalním městům - Adršpašsko-teplickým skalám, Ostaši, Hejdě, Kočičím skalám. V té době již podmínky pro zachování schránek živočichů nebyly příznivé. Přesto i z této doby nacházíme zbytky bohatých společenstev mlžů, hlavonožců a dalších živočichů.


Od počátku dolování černého uhlí, které vrcholilo ke konci minulého století, byly nalézávány četné rostlinné zbytky, které v souboru dobře demonstrují vývoj květeny v období svrchního karbonu a spodního permu. Sběr tohoto materiálu byl možný především na četných odvalech dolů u Žďárek, Hronova, Zbečníka, Stárkova a Radvanic (dále již mimo území CHKO). Zbytky karbonské květeny lze získat i na přirozených výchozech v okolí Hronova, Žabokrk a Radavanic, dále jsou ještě četné nálezy araukaritů (zkamenělých dřev) v celé oblasti Jestřebích hor.

Rostlinné zbytky permského stáří se na přirozených odkryvech nacházejí nejvíce na výchozech tzv. walchiovských lupků (laminované prachovce a jílovce) v Broumovské kotlině.

Broumovská kotlina je však především známá (více ale v cizině) zoopaleontologickými nálezy a lokalitami v permských vápencích ruprechtického a otovického obzoru , světově proslulých 
již z dob sběrů prof. A. Friče unikátními nálezy skelnošupinatých ryb, žraloků, krytolebců apod. Z vápenců hejtmánkovického obzoru jsou významné nálezy bezobratlých živočichů (konchostraka aj.).

Také paleontologické nálezy ve svrchní křídě Polické vrchoviny byly nejbohatší v době, kdy se v četných místních lomech těžil kámen pro stavební účely (do 2. světové války). Bohaté sběry (mlži, brachiopodi a hlavonožci) byly získány z pískovců v lomech u Libné. Na zkameněliny nejbohatší však jsou slínovce a prachovce (souhrnně tzv. opuky) jizerského souvrství. V určitých polohách jejich přirozených výchozů lze sbírat zkameněliny hojně. Chudší jsou nálezy z pískovců Broumovských stěn, i když se místy na vrstevních plochách pískovců vyskytují četné výlitky schránek mlžů či brachiopodů (např. na lokalitě "Mušlová cesta").

Nejvýznamnější paleontologická naleziště na území CHKO jsou Správou CHKO evidována a ve spolupráci s řadou odborníků (geologů a paleontologů) probíhá jejich zhodnocení. Urychlená pozornost státní ochrany přírody musí být věnována především mimořádně významným nalezištím permských fosilií, které i přes produkci vysoce kvalitních a stratigraficky unikátních nálezů nejsou dostatečně chráněné. Celá oblast CHKO Broumovsko je z geologického hlediska součástí vnitrosudetské pánve. 
Tato jezerní pánev vznikla jako mezihorská deprese ve spodním karbonu deprese ve spodním karbonu a její vývoj pokračoval po celé období mladších prvohor až do triasu. V pánvi došlo za období její existence několika miliónů let k četným změnám konfigurace krajiny, k posunu sedimentačního prostředí i k velice aktivní vulkanické činnosti.

Správa CHKO Broumovsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt