Klimatické poměry

Velká členitost území CHKO Broumovsko probíhajícími horskými hřebeny a údolími ve směru SZ-JV a s výškovými rozdíly tohoto terénu od 351 do 880 m n. m. vytvářejí i na krátkou vzdálenost značné podnební rozdílnosti. Charakter klimatu podmiňuje hospodářské i společenské využití jednotlivých částí celé oblasti a svým dlouhodobým působením má také velký význam pro následné pochody utvářející reliéf krajiny, vznik charakteristických typů půd a výskyt rostlinných a živočišných společenstev.

Podle klimatické rajonizace ČR (E. Quitt) je území CHKO začleněno do tří rajonů dvou klimatických oblastí. Nejteplejší částí území je střed jižní poloviny Broumovské kotliny, řazené do klimatické oblasti mírně teplé a rajonu MT 7, zbytek Broumovské kotliny až k úpatí Broumovských stěn a Javořích hor, dále Policko, Machovsko a Stárkovsko je ještě řazeno do mírně teplé oblasti a rajonu MT 2. Hřebenová partie Javořích hor, Jestřebích hor a Broumovských stěn i širší okolí Teplic nad Metují, Adršpachu a Jívky již patří do klimaticky chladné oblasti a rajonu CH 7.

Klimatická charakteristika jednotlivých oblastí a rajonů CHKO je uvedena v tabulce (Quitt 1971):

Klimatická oblast chladná mírně teplá mírně teplá
Rajon CH 7 MT 2 MT 7
Počet letních dnů 10 - 30 20 - 30 30 - 40
Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 120 - 140 140 - 160 140 - 160
Počet mrazových dnů 140 - 160 110 - 130 110 - 130
Počet ledových dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50
Průměrná teplota v lednu -3°C - -4°C -3°C - -4°C -2°C - -3°C
Průměrná teplota v červenci 15°C - 16°C 16°C - 17°C 16°C - 17°C
Průměrná teplota v dubnu 4°C - 6°C 6°C - 7°C 6°C - 7°C
Průměrná teplota v říjnu 6°C - 7°C 6°C - 7°C 7°C - 8°C
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 130 mm 120 - 130 mm 100 - 120 mm
Srážkový úhrn ve vegetačním období 500 - 600 mm 450 - 500 mm 400 - 450 mm
Srážkový úhrn v zimním období 350 - 400 mm 250 - 300 mm 250 - 300 mm
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 120 80 - 100 60 - 80
Počet dnů zamračených 150 - 160 150 - 160 120 - 150
Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50


V celé oblasti převládají větry západních směrů (kvadrant SZ-JZ). Srážkový úhrn je 650 - 850 mm, z toho podíl zimních srážek činí 250 - 400 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně 70 - 90 dnů, lokálně až 120 dnů. Délka jejího trvání v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu se prodlužuje zhruba SZ směrem ke Krkonošům. V řadě extrémně chladných pseudokrasových jeskyní (v Adršpašsko-teplických skalách nebo v Broumovských stěnách) se led vyskytuje v rozmezí měsíců listopad - červenec, mimořádně říjen - srpen.

Území CHKO ve směru SZ-JV protíná proměnlivá linie klimatického předělu mezi "českou" (vlhčí) a "slezskou" (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Lokalizace tohoto rozhraní se polohově mění od linie hřebenu Jestřebích hor (západní hranice CHKO) po linii hřebenu Broumovských stěn. Broumovská kotlina a Javoří hory jsou převážně pod vlivem klimatu sousedního polského Slezska. Častý rozpad nízké oblačnosti v oblasti tohoto rozhraní přináší i zvýšené imisní zátěže z ovzduší i srážek a tím i negativní ovlivnění hlavně lesních ekosystémů, především v návětrných hřebenových a vrcholových partiích Broumovských stěn a Adršpašsko-teplických skal. Tyto návětrné svahy hřbetů vykazují i vyšší počet dnů s mlhou, většinou z nízké oblačnosti a rovněž výskyt mohutných námraz zejména v období nástupu zimy (listopad, prosinec).

V inverzních dnech se vytvářejí v údolích a kotlinách mlhy, které jsou zejména v zimním topném období zdrojem smogového zatížení z lokálních topenišť a ve městech i z dopravy.

Výjimečný mezo a mikroklimatický charakter vykazují rozsáhlejší pískovcová skalní města (NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a další), kde v hlubokých a zastíněných roklích, soutěskách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech se vytváří výrazná klimatická inverze se zvratem teplot. Tato situace umožňuje, aby v těchto vlhkých a podchlazených prostorách setrvával firn a led až hluboko do letního období. Zvlášť chladné mikroklima některých částí skalních měst spolu se specifickými projevy pískovcového reliéfu pak vytvářejí podmínky pro výskyt řady horských druhů v poměrně nízké nadmořské výšce. Speleologický výzkum v těchto částech skalních měst eviduje i řadu vzácných druhů bezobratlých živočichů. Výskyt těchto glaciálních reliktů je vázán na vyhraněné chladné a vlhké mikroklima pískovcových pseudokrasových jeskyní, propastí a mocných blokových sutí.

Monitoring hydrometeorologické situace na území CHKO prováděný ČHMÚ - pobočka Hradec Králové je vzhledem k velké členitosti terénu a členitému rozložení tří existujících klimatických rajónů v ploše CHKO i vzhledem k výraznému česko-slezskému klimatickému předělu dělícímu území CHKO nedostatečný. Sestává pouze z teploměrných nebo srážkoměrných stanic nedostatečného počtu (5) - Broumov, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Božanov a Zbečník. Další čtyři srážkoměrné stanice (Radvanice, Vižňov, Heřmánkovice a Machovská Lhota) se dařilo Správě CHKO provozovat díky sponzorským prostředkům v devadesátých letech, po roce 2000 však byly bohužel pro nedostatek financí zrušeny.

V roce 1996 zřídil ČHMÚ čistotářskou stanici v osadě Slavný při hřebenu Broumovských stěn, na které probíhá sledování SO2 a je připravován i monitoring dalších složek znečištění ovzduší.

Na celém území CHKO není ani jedna komplexní klimatická stanice ČHMÚ, která by byla schopna dodávat potřebná základní hydrometeorologická a klimatická data o tomto chráněném území (nejbližší komplexní stanice je až v Úpici v okrese Trutnov).

Správa CHKO Broumovsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt