Fauna - podrobně

Charakter zvířeny je v CHKO Broumovsko výslednicí antropogenního ovlivnění 
a geoklimatických parametrů, které zároveň určují i pestrou krajinnou skladbu. 
Je to zejména různorodý reliéf terénu, dále podíl lesů, které se střídají s místy více či méně intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinou. Zoogeograficky patří toto území do provincie středoevropských listnatých lesů a v polohách nad 750 m provincie středoevropských pohoří. Jde o úsek České vysočiny, který zahrnuje mimo jiné 
i NPR Broumovské stěny. Podle (Zeleného 1972) se CHKO Broumovsko nachází 
ve faunistických okresech : Broumovská vrchovina a Broumovská kotlina.

Maloplošná chráněná území (NPR, PR, PP) převážně tvořená druhohorními horninami (pískovci a opukami) jsou významnými biocentry, obohacujícími okolní přírodu o druhy, které by jinak v mnoha případech již z této krajiny vymizely.

Takto jsou populace některých živočichů podporovány nebo dokonce zachovány díky nepřístupným terénům pískovcových skalních měst, odkud mohou podle své mobility pronikat do blízkého nebo vzdálenějšího okolí. Příkladem může být rejsek horský (Sorex alpinus) v souvislosti s NPR Adršpašsko-teplické skály nebo myšice temnopásá (Apodemus agrarius) v okolí NPR Broumovské stěny. Z ptáků jsou například na lesní rezervace vázáni kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) 
a sýc rousný (Aegolius funereus).

Nejteplejší částí CHKO je východní okraj Broumovské kotliny (okolí obce Otovice od 350 m n.m.). Podobné teplotní poměry mají i chráněné závětrné polohy některých údolí uvnitř Broumovské kotliny a Polické křídové pánve. Suchá a teplá jsou také jižně 
a jihovýchodně exponovaná stanoviště opukových strání a vrcholových skalních plošin. Tato místa jsou obývána některými citlivějšími druhy - zmijí obecnou (Vipera berus), ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), ještěrkou živorodou (Lacerta vivipara). 
Na řadě lokalit se lze setkat s oběma druhy uvedených ještěrek, od poloh nad 400 m se zvyšuje početnost výskytu ještěrky živorodé (Lacerta vivipara). Z výčtu plazů by se zde dal ještě uvést ojediněle se vyskytující slepýš křehký (Anguis fragilis)., který se vyskytujeje sice ojediněle, ale i na částečně vlhčích loukách.

Z teplomilných bezobratlých je zajímavý nález cikády chlumní (Cicadetta montana) v chráněném údolí u obce Žabokrky. 
V roce 1997 zde byl objeven jeden líhnoucí se exemplář. V roce 1999 se zde již cikády líhly po desítkách kusů. Zmínit lze i mravkolvy. Dosud byl v CHKO území zjištěn pouze mravkolev obecný (Myrmeleon formicarius), který je častý na okrajích lesů, mezích i pod skalními převisy v rezervacích. Vybírá si stanoviště s vhodným substrátem - jemným, sypkým, písčitým nebo hlinitým. Na těchto místech bývají v zemi časté i otvůrky - vchody samotářských vos a včel, dalších obyvatel teplých poloh. Na jejich existenci jsou vázány i již velmi vzácně nacházené majky (Meloe sp.) například v oblasti Rokytníka u Hronova.

                                    

            

            

Mezi teplomilnější nížinné druhy patří i mediteraánní šídlatka brvnatá (Lestes barbarus), která se vyskytuje v Broumovské kotlině např. v okolí Janoviček, Rožmitálu a Jetřichova. Na výslunných místech na jižním úpatí Javořích hor v okolí Rožmitálu byl pozorován hojný výskyt nápadných housenek přástevníka starčkového (Tyria jacobaeae). Do Broumovské kotliny pronikají 
i některé stepní prvky, jako např. tažný bělásek rezedkový (Potia daplidice).

Na vodu a její blízkost jsou vázáni z dosud běžných druhů například skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), čolek obecný (Triturus vulgaris) i čolek horský (Triturus alpestris). Za běžné je možno považovat i některé druhy vážek, jako šídlo modré (Aeshna cyanea), vážku ploskou (Libellula depressa), šídlatku velkou (Lestes viridis), lesklici měděnou (Cordulia aenea), šidélko kroužkované (Enallagma cyathigerum). Význačnou faunu vážek se zastoupením ohrožených druhů lze nalézt v kyselých vodách některých mokřadů a rašelinišť (např. Černé jezírko v Jiráskových skalách apod.). Typickými obyvateli těchto biotopů jsou šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum) a vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia).
Na zachovalých mokřadních loukách se vyskytují druhy vázané na vlhkomilnou vegetaci. U Jetřichova například žijí motýli modrásek bahenní (Maculinea nausithous), perleťovec kopřivový (Brenthis ino) a můra Celaena leucostigma. Dosud málo známá je fauna dvoukřídlých (Diptera). V litorálních porostech rybníka Kačinec u Broumova byla poprvé na území ČR nalezena moucha z čeledi lupicovitých (Dolichopodidae) - Dolichopus geniculatus.

Ze vzácnějších obyvatel mokřadů jmenujme rosničku zelenou (Hyla arborea) 
i skokana zeleného (Rana esculenta). S ropuchou obecnou (Bufo bufo) je dosud možno setkat se na vhodných biotopech prakticky v celé CHKO. Naproti tomu mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) se již vyskytuje dosti vzácně, většinou v okolí pramenišť a velice čistých lesních toků. Také užovku obojkovovou (Natrix natrix) nebývá ani na vhodných mokřadních biotopech snadné zastihnout. Výskyt raka říčního (Astacus fluviatilis) je soustředěn zejména do povodí potoka Jívky. 
Rybníky, pokud pomineme jejich význam pro rozmnožování obojživelníků, vzhledem k počtu 
a celkové ploše nelze v CHKO Broumovsko považovat za významnější přírodní prvek, přesto faunu území obohacují o několik zajímavých druhů. Při výlovu se lze 
z bezobratlých živočichů setkat se škeblemi (Anodonta spp.), ojediněle s rakem říčním (Astacus fluviatilis) a s některými druhy vodních brouků - potápníky (Dytiscidae) 
a vírníky (Gyrinidae). Okolí rybníků pak s oblibou vyhledávají čáp bílý (Ciconia ciconia) 
a volavka popelavá (Ardea cinerea). Na některých rybnících kromě kachny divoké (Anas platyrhynchos), lysky černé (Fulica atra) a slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) hnízdí i labuť velká (Cygnus olor), v keřích pak moudivláček lužní (Remiz pendulinus).

Čáp černý (Ciconia nigra) se naproti tomu uchyluje spíše do méně přístupných lesů a loví na loukách, případně u lesních potoků. Z posledních deseti let je hnízdění čápa černého doloženo na Broumovsku na čtyřech lokalitách.

V nedávné době se objevila hlášení výskytu vydry říční (Lutra lutra) hlavně v povodí Stěnavy, ale i z povodí Metuje. Z významějších představitelů rybí fauny osídlují toky v CHKO střevle potoční (Phoxinus phoxinus), a to řeku Stěnavu, její přítoky a potok Brlenku. Vranka obecná (Cottus gobio) žije v přítocíchky Metuje - Zdoňovskémý potoku a Dřevíči. a mMihule potoční (Lampetra planeri) žije v řeceku Metuji a zejména v jejích přítocíchky.

Zvláštním specifikem Broumovska je fauna pískovcových skalních oblastí, kde je možné na malé ploše setkat se s klimatickými extrémy od vyprahlých a exponovaných stanovišť vrcholových plošin až po hluboké studené a vlhké rokle.
               
            

Těmto rozdílným mikroklimatickým poměrům odpovídá i odlišné druhové spektrum živočichů. V pseudokrasových jeskyních tvořených balvanitou sutí přežívají glaciální relikty zastoupené některými bezobratlými živočichy. Je to například drobný pavouk (Bathyphantes similis) a roztoč (Rhagidium gelida), kterého Dr. Zacharda určil jako nový druh pro střední Evropu. V inverzních polohách skalních měst také přežívají některé chladnomilné druhy brouků, např. střevlíček Pterostichus rhaeticus, kovařík (Sericus subaeneus) a mandelinka (Chrysomela lapponica). Mezi balvany i hluboko v podzemí je častý křižák temnostní (Meta menardi). Na skalních stěnách se zdržujíe a v stále mokrém povlaku mechů a jatrovek vyvíjejí zástupci řádu dvoukřídlých (Diptera).

V současné době je naz území CHKO Broumovsko doloženo celkem 54 druhů savců. Ze vzácnějších je možno jmenovat rejsce černého (Neomys anomalus), bělozubku šedou (Crocidura suaveolens) a rejska horského (Sorex alpinus). Letounů bylo zjištěno celkem 17 druhů včetně vrápence malého (Rhinolophus hipposideros).
Na zimovištích se běžně vyskytuje netopýr vodní (Myotis daubentoni) a netopýr velký (Myotis myotis),  vzácněji netopýr severní (Eptesicus nilssoni), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr fousatý (Myotis mystacinus). Zjištění v naší republice některých vzácných druhů: netopýra stromového (Nyctalus leisleri), netopýra pestrého (Vespertilio murinus) a netopýra severního (Eptesicus nilssoni) v prostředí pískovcových měst CHKO Broumovska ukazuje na ekologickou jedinečnost těchto skalních oblastí. V současné době probíhá postupný průzkum stavu populací netopýrů i mimo rezervace, který potvrzuje také zachovalost celého území CHKO.

          

           

             

Výskyt hrabošíka podzemního (Pitymys subterraneus), a to pouze v oblasti Javořích hor, patří bezesporu k nejzajímavějším nálezům savců nav území CHKO Broumovsko. Mimo MCHÚ je po celém území CHKO množství přírodě blízkých menších lokalit, na kterých se vyskytuje zajímavá fauna. Na těchto stanovištích se nacházejí i chráněné a ohrožené druhy, například mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), rak říční (Astacus fluviatilis), mihule potoční (Lampetra planeri), čolek velký (Triturus cristatus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), rosnička zelená (Hyla arborea) a čáp černý (Ciconia nigra).

Ze zoologického hlediska jsou zajímavé i některé biotopy, které vznikly činností lidí,. nNapříklad vytěžené prostory lomů, pískoven a zemníků. Pokud na těchto lokalitách nebyla násilně provedena rekultivace a byl zde ponechán volný průběh přirozenému vývoji (sukcesi), bývají zde často nalezeny druhy, které do doby vzniku takového biotopu žily v okolí v nepostřehnutelném množství. Příkladem jsou pískovny v okolí Jetřichova, kde se kromě běžných druhů obojživelníků a plazů nacházejí i takové rarity, jako ropucha krátkonohá (Bufo calamita). Do současné doby zde vznikly tři pískovny několik km od sebe vzdálené a ropucha krátkonohá se každoročně rozmnožuje v kalužích všech tří lokalit.

Za zmínku stojí ještě odkaliště dolu Bohumír nedaleko obce Jívka, kam byly na plochu mnoha desítek arů vypouštěny kaly po výrobě mědi. Na jemném písčitém až hlinitém substrátu v současné době probíhá samovolná sukcese doplňovaná výsadbou borovic. Na plochách bez vegetace se zde vyskytuje početná populace vzácného svižníka písčinného (Cicindela arenaria). 
V zatopené části bylo nalezeno 11 druhů vážek, včetně vzácnějších tyrfofilních druhů (např. Leucorrhinia dubia, Coenagrion hastulatum).         

        
 
        

Velmi významná na území CHKO Broumovsko je fauna suťových lesů na opukových svazích, zastoupená hojně i mimo MCHÚ. Jedná se zejména o území, které lemuje tok Metuje od Žabokrk až po Dědov a přilehlá údolí, dále "Stárkovské stráně " – lesnaté svahy lemující potok Dřevíč na úrovni obce Stárkova. Nejprozkoumanější skupiny v těchto biotopech jsou pavouci (Arachnoidea) a měkkýši (Mollusca), z hmyzu pak pozemní brouci z čeledi střevlíkovitých (Carabidae).

Měkkýšů recentních i fosilních je možno s úspěchem využít k ekologickým studiím i k stratigrafickému datování. Kaňon Metuje ve slínovcích středního turonu se vyznačuje bohatou faunou plžů, z nichž zasluhují zmínku především dva karpatské druhy - skalnice lepá (Faustina faustina) a vlahovka karpatská (Monachoides vicinus). Proniká sem i teplomilná soudkovka (Sphyradiom doliolum) a jediný suchozemský zástupce předožábrých žijící v českých zemích - jehlovka (Platyla dolita). Význačnými druhy slínovcových skal jsou vřetenatky - vřetenatka mnohozubá (Laciniaria plicata) a (Clausilia parvula), v sutích pak skelnatka (Oxychilus depresus) a ochlupená aksamítka (Causa holosericea).

Správa CHKO Broumovsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt